Na této stránce naleznete základní informace týkající se genetiky křečků a křečíků, které by měl znát každý chovatel. Usilovně pracujeme na tom, abyste je zde našli co nejdříve 🙂
Základní pojmy genetiky
Genetika je nauka o dědičnosti a proměnlivosti. Když se samici křečka syrského narodí mládě křečka syrského (a ne například myš), je to projev dědičnosti. Každé mládě se však svým vzhledem a jinými vlastnostmi liší od ostatních, to je dáno proměnlivostí. Dědičnost je příčinou toho, že se potomci podobají svým rodičům více než ostatním. Proměnlivost je způsobena jak podmínkami vnějšího prostředí, tak rozdíly v dědičných vlastnostech daného organismu.
Jednotlivé znaky organismu jsou řízeny geny. Geny jsou jednotky informace, které řídí dědičné vlastnosti . Soubor genů se označuje jako genotyp. Často označujeme jako genotyp sestavu pouze těch genů, které sledujeme. Například u křečků jsou to geny, které popisují jeho zbarvení, délku, typ a vzor srsti, a geny, které se mohou při vhodném spojení projevit v další generaci.
Uplatnění či projev genu poznáme prostřednictvím fenotypu. Fenotyp vzniká spolupůsobením genotypu a vnějšího prostředí. Některé znaky vnější prostředí ovlivňuje málo nebo vůbec (například zbarvení srsti), jiné značně (například tělesná hmotnost). Jednoduše řečeno: fenotyp je to, co vidíme pouhým okem.
Různé formy stejného genu se nazývají alely. Jedná z forem genu, tzn. jedna jeho alela může například podmiňovat přítomnost černého zbarvení, další přítomnost agouti zbarvení. Jsou-li obě alely jednoho genu stejné, jedná se o homozygotní sestavu, pokud jsou odlišné, je to heterozygotní sestava genu.
V heterozygotní sestavě jedna z alel většinou převažuje svou funkcí nad druhou. “Převažující” alelu nazýváme dominantní (lat. dominus = pán), “nepřevažující” alelu nazýváme recesivní (lat. recedere = ustupovat).
Chemickou látkou, která tvoří geny, je deoxyribonukleová kyselina (DNA).
Geny, až na některé výjimky, jsou uloženy v chromosomech. Buňky těl všech živočichů jsou diploidní, což znamená, že obsahují zdvojený (2n) počet chromozomů. V každé buňce je n párů chromozomů. Vždy dva chromozomy tvoří pár shodný svou strukturou a souborem genu.
Pohlavní buňky živočichů (vajíčka a spermie) jsou haploidní, což znamená, že obsahují pouze n chromozomů. Při splynutí jader pohlavních buněk za vzniku zygoty vznikne její jádro s n+n, tzn. 2n počtem chromozomů. Jeden soubor chromozomů pochází z pohlavní buňky samice, druhý pochází z pohlavní buňky samce.
Tím je zajištěno, že potomek zdědí geny obou rodičů.
Šlechtění zvířat
Šlechtění zvířat je způsob, jak získat zvířata s lepšími, žádoucími vlastnostmi. To platí zejména pro užitková zvířata jako je například skot a drůbež. V případě křečků je cílem šlechtění získání jedinců s požadovanými vlastnostmi, k nimž může patřit tvar hlavy, délka uší, délka srsti, určitá barva.
Šlechtitel, který chce dosáhnout předem určeného cíle, používá metodu výběru (selekce) a křížení (hybridizace).
Výběr se provádí buď na základě fenotypu nebo genotypu. Určení genotypu je pracné, ale pokud znáte genotyp, je výběr potomků do chovu spolehlivější než jen podle fenotypu.
Pro kombinaci znaků a měnění jejich hodnot se používá křížení.
Při úzkém příbuzenském křížení (např. bratr x sestra, otec x dcera) mohou vniknout nežádoucí sestavy homozygotních recesivních alel a může se projevit inbrední deprese. Tento pojem znamená snížení životnosti a vznik abnormalit.